Sympatické rodinné sportování

Protože je léto, je ideálním místem, kde cvičit, příroda. „Často chodíme do lesa na dlouhé procházky, jezdíme na kole, běháme, bruslíme na in-linech. Nyní s sebou do lesa přibíráme i atletický pytlík, zacvičíme si a snažíme se naše výsledky zapsat do zápisníčku,“ napsala nám rodina Kusých, která atletí ve spolupráci s chrudimským atletickým oddílem.

„V největší oblibě máme všichni asi pětiskok a hody všeho druhu. Také jsme museli pořídit další švihadla, neboť o jedno byla mezi třemi slečnami mela. Děkujeme za super obohacení našeho společného sportování. Snažíme se v dětech rozvíjet lásku k pohybu, ideálně společně a v přírodě,“ přidávají další postřehy maminka Zuzana, tatínek Libor, kteří atletí s Alenkou, Verunkou a Sofinkou.

„Moc děkujeme za super nápad, zažijeme při tom dost legrace,“ píše rodina Krejdlova z Podkrkonoší, která atletí ve spolupráci s oddílem TJ Lokomotiva Trutnov. Letošní sucho k nim asi ještě nedorazilo, protože, jak píšou, každou jejich aktivitu zatím doprovázel osvěžující deštík. „Jen jsme začali, provází prozatím každý pokus o sportovní počin menší či větší deštík, ale skok a hod lze naštěstí dělat i v dešti pod stromy. Dáme i slalom mezi kapkami deště,“ píše rodina Krejdlova o tom, které z doporučených aktivit, jejichž četnost a hlavně výsledky mají po několik týdnů zaznamenávat do speciálního tréninkového deníčku, už vyzkoušela.

Dospělí v konfrontaci s dětmi ocení, kolik se toho vlastně jejich potomci na atletice už naučili. „S manželem jsme si původně mysleli, že máme celkem fyzičku, ale když jsme začali porovnávat pružná těla dětí zocelená atletikou s námi, bohužel musíme konstatovat, že naše ideály vzaly za své :-). Naše výsledky se moc neliší od jejich,“ hodnotí. Ale bude to určitě do budoucna lepší. A nejcennější je nakonec stejně společně strávený čas, který si Krejdlovi velmi pochvalují.

Že často a rádi sportují, to potvrzuje i třetí rodina, za kterou nám napsala maminka Kristýna Sedláková. Sedlákovi sportují ve spolupráci s oddílem AK AHA Vyškov. „Velké pozitivum projektu vidím v tom, že díky pomůckám a atletickému deníku máme vše na papíře a můžeme se v průběhu prázdnin dívat, zda se zlepšujeme nebo ne. Obě dcery /2,5 a 6 let/ to moc baví a každý den vymýšlí, co bychom mohli dělat jinak. Většinou k našemu atletění využíváme rozcvičovací rovinku, kterou máme u nás v parku. Hlavně na běhy. Tam nemusíme nic měřit a jen stopujeme. Pokud své náčiní rozbalíme mezi paneláky, tak se přidávají i místní děti s tím, že by si to chtěly také vyzkoušet,“ zakončuje sympatické letní raporty z atleťáckých rodin maminka Kristýna.