V prosinci do Kyjova!
Jak dlouhá je u vás historie atletění nejmenších?
Atletická přípravka u nás funguje přes 20 let. Každoročně se zúčastňujeme sérií závodů- Hodonínského běžeckého poháru mládeže, kde se umísťujeme na předních místech.
Přiblížíte nám filozofii vašeho klubu?
Preferujeme u dětí rozvoj všestrannosti. Nezaměřujeme se ještě na specializaci, ale formou her a soutěží se snažíme o rozvoj rychlosti i obecné vytrvalosti. Snažíme se, aby se pohyb pro děti stal nedílnou součástí jejich života.
Je nějaké specifikum vašeho regionu, které by se odráželo na fungování atletiky pro malé děti?
V našem městě je sport podporován a je tu spousta sportovních oddílů. Atletika je vlastně základem téměř pro všechny sporty, takže k nám chodí i děti, které souběžně navštěvují i jiné oddíly.
Kdy jste měli nejvíc dětí?
Největší zájem byl v loňském roce, a proto jsme letos museli omezit přijímání nových dětí, chybí nám trenéři AP. Vloni bylo v kroužku přes 60 dětí a letos 30.
Jak na tom podle vás dnešní děti jsou?
Děti na tom v dnešní době nejsou po fyzické stránce moc dobře. Většinou se všude dopravují autem a nemají moc možností k přirozenému pohybu. Takže jejich pohyb se většinou omezuje jen na sportování v pohybových kroužcích. Atletika je inpiduální sport a tak zde máme i děti, které mají v kolektivních sportech problémy. Přizpůsobujeme jim formu i náplň tréninku.
Co děti dnes v záplavě možností volnočasových aktivit může na atletiku nalákat?
Náš klub má dlouholetou tradici a za sebou spoustu vynikajících výsledků na republikové úrovni. A hlavně, děti musí sami cítit potřebu a chuť sportovat, překonávat samy sebe a něco dokázat. Nějaké lákání a přesvědčování by se míjelo účinkem.
Děláte nábor?
Nábor neděláme, máme dostatek dětí.
Od kolika let u vás děti sportují?
Děti přijímáme od 1. třídy, tedy od 6 let a z přípravky přechází do atletického oddílu v 11 letech. Tam jsou atleti až do juniorských kategorií.
Kolikrát týdně sportujete?
Přípravka má trénink 1x týdne 90 minut na stadionu. Atletické tréninky jsou 4x týdně.
S čím by měli rodiče počítat, když dítě do přípravky dají?
S tím, že tréninky jsou za každého počasí, a že tomu musí přizpůsobit oblečení dětí. Trénujeme převážně na stadionu nebo v parku.
Přiblížíte našim čtenářům vaše zázemí?
Náš stadion už zoufale volá po opravě, tartan byl položen v roce 2002 a na mnoha místech už se odlupuje tak, že hrozí nebezpečí úrazu. Bohužel všechny žádosti o dotaci byly zatím zamítnuty.
Jaká je výše poplatku.
Děti platí 500 korun za školní rok, tedy 50 korun na měsíc.
Co všechno si děti vyzkoušejí a co mají nejraději?
Většina her je obvyklá, jen jsou upravovovány na naše podmínky. Využíváme spoustu náčiní i nářadí. Nejoblíbenější jsou raketky, oštěpy, papírové koule a překážky.
Zapojujete do vašeho chodu nějak i rodiče dětí?
Rodiče dětí jezdí s dětmi na závody, kterých se zúčastňujeme a spolupráce je velmi dobrá.
Jaký je v současnosti nejpalčivější problém vašeho klubu?
Velkým problémem je nedostatek trenérů AP. I když si některé mladé trenéry vychováme a proškolíme, většinou nám odchází na vysoké školy do velkých měst.
Nabízíte nějaký program i během letních prázdnin?
Na soustředění jezdíme na jaře, před začátkem sezóny. Snažíme se o všestranný pohyb, takže nejen běháme v lese, ale i posilujeme v pohybovém centru, máme k dispozici bazén a tělocvičnu na strečink a jógu. Největší úspěch má bazén a posilování ve zmíněném pohybovém centru.
Děti rád y soutěží- co všechno si u vás mohou v tomto ohledu vyzkoušet?
Zúčastňujeme se série závodů Hodonínského běžeckého poháru mládeže a v letošním roce jsme získali 18 pohárů z 30 možných. My sami pořádáme štafetový běh pro školy a organizujeme i Olympijský běh.
Kolik trenérů u vás s malými dětmi pracuje?
V přípravce pracuje pouze jeden trenér a jeden asistent. Je nás málo a nedaří se nám žádného dalšího dobrovolníka sehnat. Mojí osobní motivací je zapálit děti pro pohyb a vypěstovat v nich lásku k atletice tak, aby se pohyb stal součástí jejich života.
Co vnímáte jako největší ocenění své práce?
Radost v očích dětí, hořící nedočkavost před každým tréninkem a spokojenost po závodě.
Nějaké rady pro přípravky, které vznikají?
Nevzdávat se, nebrat si nic osobně a jít dětem i jejich rodičům vlastním příkladem.
Co přejete projektu Atletika pro děti?
Je to projekt, který dává smysl a podporuje vznik i další rozvoj atletických přípravek. Sportování malých dětí by mělo směřovat víc ke všestrannosti a přiměřenosti jejich věku. V dnešní době buď děti nedělají téměř nic nebo naopak dochází k jejich přetěžování už od raného věku a to má za následek v lepším případě odchod od sportu už v žákovských kategoriích, v tom horším zdravotní problémy.
Komu se ozvat v případě zájmu?
Na webu www.AKKyjov jsou uvedeny kontakty.
Má váš klub nějaké NEJ?
Máme hodně specifické tréninkové metody – máme vybudovanou pískovou dráhu, která simuluje běh po pláži a taky prostředek pro trénink nadlimitních rychlostí – turbínu, kterou mají atleti na zádech a ta je nutí běžet rychleji. Obojí vybudoval můj tatínek.
Děkujeme za rozhovor.
——————————————————————————-
Představuje se trenérka Ivana Řezáčová:
Jsem bývalou aktivní atletkou. Je mi 51 let a přípravce se věnuji už přes 20 let. K atletice mě přivedl můj tatínek, Alois Vrbovský, který dodnes trénuje žactvo a dorost. Takže u nás se tak nějak ta láska k atletice dědí.