Atletilo se s Pepkem námořníkem

Trenérka Anna Málková píše:

„Na jednom parníku, johoho, bylo nás tam sedm lodníku, johoho“…, zpívá se v jedné písničce, kterou jsme si vybrali jako hymnu pro soustředění Orlíků 2016 – aneb Atletíme s Pepkem námořníkem. Protože mi byla dána role Pepka námořníka, dovolte, aby to trochu upravila: „Na jednom orelském parníku, johoho, přivítali jsme tam 44 lodníku, johoho“…, kteří si na týdenním soustředění mohli zdokonalovat své pohybové schopnosti a nejen to, prostor zde dostali i výtvarné a vědomostní dovednosti malých lodníků/Orlíků.

Soustředění začalo přivítáním, sestavením družstev: Žlutí delfíni, Modré piraně, Červený Titanic a Zelené špenáty a výrobou námořnických triček. Stihli jsme i první trénink, kde si dali záležet na rozcvičení skupinových posádek naší námořní instruktoři. Odpoledne jsme se přemístili na druhý trénink, který jsme odstartovali na tartanovém hřišti MŠ a ZŠ Letní Pole, abychom se mohli věnovat disciplinám, ve kterých závodíme. Pepek námořník a jeho lodníci uvítal tuto možnost trénování. Večer jsme se přemístili do Knihovny města Vyškova, kde nás knihovnice provedli celou „knihovnou/lodí“, aby si lodníci našli poschovávané šifry a došli k pokladu. V podpalubí na nás čekala polonahá mořská víla, kterou lodníci svými vědomostmi oblíkali do barevných šupinkových šatů. Taky si vyráběli barevné skleničky na památku. Všude v lodi na nás číhali moudré knihy, přesto jsme zalehli do spacáků a usnuli s vděčnými pocity za pěkný program laděný v duchu naší plavby.

Druhý den objevili v blízkosti cizí loď/kuželkárnu. Zvědavost byla veliká, jenomže přístup na cizí loď musela být vybojována dělovými koulemi. Pepek námořník má silné družstvo/ taky všichni jedí špenát, a tak se nevzdávají bez boje. Bitva to byla veliká. Nakonec zvítězili všichni, došlo ke smíru a dokonce piráti, kterým cizí loď patří, pustili písničku nejlepším střelcům dělových koulí. Po obědě a poledním odpočinku se vydali na další průzkum do okolí, po šípkách směr neprozkoumané území rybníku „Kačák.“ Než se dostali na toto území, museli zdolávat překážky: aby měli energii – zpívali, aby měli sílu – posilovali, ale taky pomáhali zraněným a museli je nosit, nebo navigovat slepé. Nejhůř na tom byli ti – němí. V cíli je kromě výroby udíc čekalo několik domorodců, kteří s úpem koukali, kde se vzalo najednou tolik lodníků. Úmorné vedro, které nám přálo celý den, neodradilo lodníky a pustili se do namáhavého tréninku sportovní chůze. A že to lodníci/Orlíci umí, přesvědčili natrénovanou technikou a vytrvalostí, na které můžou být pyšní.

Třetí den načerpali nové sily a hurá „Závody na počest Pepka námořníka.“ Je to atletický víceboj, v němž soutěživí mladí atleti měli možnost opět zažít pocit závodníka či závodnice – tentokrát při sportovních disciplínách ve sportu, který trénují celý rok. Disciplíny jako: výška, dálka, překážky, vrh medicinbalem, člunkový běh, trojskok a hod na cíl všichni zvládli. Taky dali do závodu všechno. Rychlost, mrštnost, odvahu, sílu a přesnost. Zato jim patří velká pochvala.

Čtvrtek začal doděláváním lodí. Námořníci dobře vědí, že jim nesmí chybět název lodi, aby si je nespletli s piráty, kormidlo, aby udávali správný směr, ani kotva, která zaručuje bezpečné zakotvení, ale především papoušek, který je měl bavit po dobu celé plavby. Čtvrtek nastoupily posádky do lodí a začala průzkumná plavba. Lodě jsou prostorné, vejde se tam celá posádka. Lodě jsou rychlé, dokážou to na přesunu k místu, kde mají nachytat za stanovený čas co nejvíc ryb. Že v jednotě je síla, dokazuje každé družstvo svázanýma nohama, jako rybářská síť. Ale každé družstvo umí rychle poskládat i roztrhanou mapu, aby se překonaly překážky a dostali se všichni bezpečně na břeh. Krásná plavba. Odpolední pauzu využili na návštěvu námořní policie, aby se dozvěděli, co policie dělá s piráty, kteří nedodržují pravidla. Po této zajímavé návštěvě lodníci svlečení do plavek naskákali do vyškovského akvaparku, aby otužili horkem rozpálené těla. A že plavat všichni umí, to dokazovali při soutěžních hrách na vodě i pod vodou.

Pátek začalo sluníčko ohřívat pevninu už brzo ráno. V tuto dobu se lodníci/Orlíci chystali na výlet do Lulče a jejího okolí. Oběd v sáčku, pití do batůžku a nástup. Cestou jsme se pozdravili se známými lodníky a dál ubíraly metry a kilometry, které byly před námi.

Všichni jsme se vrátili utahaní, leč šťastni, že pěší výlet přežili ve zdraví. Pepek námořník rozdal lodníkům zlaťáky, které si zasloužili, a následovala burza, kde ty zlaťáky měli utratit. Nástup, „a tak končí naše písnička, johoho,“ zpívame. Rozdali se pamětní listy, žluté orlíkovské kšiltovky a společné objetí. Orlíci/ lodníci, byli skvělí!

Děkujeme trenérce Aničce za pěkný článek. Těšíme se na prázninové příspěvky i z dalších oddílů.

Piš, piš, piš nebo tě pod dekou či ve spacáku hryzne atletická myš!