Soustředění Orlíků
„V pondělí 3. července v osm nula nula ráno jsem chtěla přivítat Orlíky na letním příměstském soustředění, když nečekaně přistoupil rozcuchaný programátor s počítačem. Už jsem ho chtěla vyhodit, protože tam, kde chtějí děti sportovat, počítač nepatří. Ale já jsem to vůbec nemusela dělat, protože se počítač sám od sebe porouchal a různé součástky, kolečka, diskety a USB začal vyhazovat široko – daleko. Programátor nevěřil svým očím, jeho tvář posmutněla. Měl v počítači spoustu informací z různých dob a z celého světa, kterými nás chtěl obohatit. Tak jsme se rozhodli, že mu pomůžeme, součástky a informace pohledáme, a počítač pomůžeme opravit… 🙂
Nebylo to jednoduché. 43 malých atletů z Orlíka Vyškov, mezi nimi i dvě slovenské atletky z AK Borský sv. Jur, se rozdělilo na čtyři skupiny/světadíly: Ameriku, Evropu, Asii, Austrálii a s dobrým úmyslem se dali do práce. A aby jim šla s radostí, povzbuzovali se pokřiky: „Evropa je nejlepší, nikdo na ní nestačí, velmi ráda sportuje a všemu se věnuje,“…. je slyšet od jedné ze čtyř skupin. Další skupina se nedala zahanbit pokřikem: „Náš kontinent je Amerika a baví nás atletika, ….“ Nebo Australané: „My jsme velcí klokani, taky super skokani“ a poslední Asiaté končili „….ale my se nedáme, k vítězství se vydáme.“ Ano takto se povzbuzovali při soustředění pod názvem- Atletíme v různých dobách OH.
Aby rozcuchaný programátor věděl, kdo mu najde nejvíc součástek, skupiny si pořídily i poznávací znamení. Na OH se taky promenádují sportovci a ukazují, co reprezentuje jejich zemi. Naši olympionici si vyrobili barevné šátečky. Podle barvy svého kontinentu i podle počasí. A tak si mohli v tom vedru, které panovalo, utřít pot z čela, tváře, krku, nebo zápěstí. A hledání součástek a informací mohlo začít. První den stihli ještě potrénovat nějaké atletické disciplíny a v polední pauze vyráběli vlajku. Při druhém odpoledním tréninku měřili síly při úpolových cvičení. Protože byli šikovní, stihli si zahrát i v Jeskyni, Evoluce, BU – KU – HU – DU, Hod kyjem.
Druhý den malí olympionici z různých kontinentů hledali součástky a informace, které je zavedly do OH v Soči. Z tepla jsme se ocitli v pořádné zimě, kde byla i spousta sněhu. Čekala nás promenáda v zimním převleku. Všude byl sníh a olympionikům nezbylo nic jiného, než vyrobit z tvrdého kartonu lyže, na sebe nasadili čepici, šálu a rukavice a vydali se na biatlon. Stříleli z nerfky na terč, míčky na kruh. Každá špatná trefa byla potrestaná kolečkem na lyžích navíc. Zažili jsme spoustu legrace. Den jsme ukončili tréninkem na trampolínách, hrazdě a míčovými hrami na pískovém hřišti. Bitva to byla veliká. Nakonec zvítězili všichni a došlo ke smíru a tak si společně zapěli písničku „Flý, flá, fló…“
Třetí den součástky naznačily, že chybí informace o Emilu Zátopkovi. Olympioniky čekal maraton, který směroval do okolí. Než se dostali na požadované území, museli zdolávat překážky: aby měli energii – zpívali, aby měli sílu – posilovali, ale taky pomáhali zraněným – museli je nosit, nebo navigovat slepé. Po trati je sledovalo několik zvědavců, kteří s úpem koukali, povzbuzovali, ale nejvíc kroutili hlavami, že úmorné vedro, které hřálo celý den, maratonce neodradilo. Zvládli to. Našli všechny součástky a informace o Emilovi Zátopkovi se vrátili je do počítače. Odpolední pauzu využili na návštěvu policie, aby se dozvěděli, co policie dělá s fanoušky, kteří nedodržují pravidla při sledování sportovního souboje.
Odpoledne pak proběhl olympijský víceboj, v němž soutěživí mladí olympionici měli možnost opět zažít pocit závodníka- tentokrát při sportovních disciplínách ve sportu, který trénují celý rok. Nechyběla výška, dálka, sprint, hod, překážky a chůze. Do závodu museli dát všechno. Rychlost, mrštnost, odvahu, sílu a naučenou techniku s vytrvalostí. Vítězi se stali: Anna Halasová, Terka Račanská, Eva Bohuslavová, Filip Vychron, Monika Trojancová, Matyáš Čapek, ale pochvalu zaslouží všichni.
Rozcuchaný programátor ani čtvrtý den nenastartoval počítač. Stále chyběly součástky a informace. Olympionici byli připravení. Tentokrát hledali ve vodě. Postavili si z kartonů lodě, nastoupili po kontinentech, a když udávali správný směr a ukázali, že v jednotě je sila, dostali se bezpečně na břeh. Krásná plavba. Po chutném obědě a povinném odpočinku Olympionici navlékli na sebe plavky a naskákali do olympijského bazénu, aby otužili horkem rozpálené těla. A že plavat všichni umí, to dokazovali při soutěžních hrách na vodě i pod vodou. K osvěžení přišla vhod i chutná zmrzlina.
A jak to poslední den soustředění máme zažito, pátý den, byl dobrodružný, průzkumný a dlouhý. Pátek sice sluníčko ohřívalo naše kontinenty, ale na obloze se objevily i těžké mraky s vodou. Olympionici neměli holínky, ale to nám vůbec nevadilo. Ušlých 13 km si zasloužilo chutný oběd v restauraci v Račicích. Musím vzpomenout, že naše výprava bohužel neviděla žádná zvířátka (asi se schovávala před deštěm), tak si alespoň zahráli na veverky a taky měli možnost vidět svatbu s krásnou nevěstou, s ještě krásnější malou družičkou. Naši unavení olympionici pak odjeli autobusem z Račic znovu do areálu olympiády.
Všichni se vrátili utahaní, leč šťastni, že se všechny součástky a informace se našly. Předali je rozcuchanému programátorovi. Tomu se najednou tvář rozesmála a tak rozdal olympionikům za odměnu zlaťáky, které si zasloužili. Následovala burza, kde za zlaťáky děti nakupovaly dárečky pro sebe, nebo své nejbližší.
Nástup, ještě jednou pokřiky všech kontinentů, přiťuknutí si dětským šampaňským a společné foto. Všichni se objímali, smáli, radovali. Olympionici byli jste skvělí! A jak jim přečetl v počítači rozcuchaný programátor: Není důležité zvítězit, ale zúčastnit se. Zde vyhráli všichni, kdo se olympiády zúčastnil.
I na mne – Aničku, která to všechno sledovala a zaznamenala, něco zbylo. Srdíčka těch skvělých malých i větších lidí, kteří milují pohyb, milují atletiku a mají něco společného. Mají se všichni rádi, jsou to kamarádi.
To nebyl konec. Opékání špekáčků, úsměvné hry při bouřce a zpěv u kytary vyplnil páteční večer. Pak unavení všichni zalehli do spacáků a dobrou noc. Ráno je Běh kolem Vyškova a to jsme si nemohli nechat utéct. Orlíci si vybojovali 20 medailí. To soustředění stálo za to."
