Další díl komentovaných výukových karet IAAF Nestlé Kids´Athletics

Nejrůznější formy odhodů jsou užívaným tréninkovým prostředkem od nejranějších kategorií. Pochopitelně je nutné zvolit vhodnou hmotnost používaného náčiní, což karty uvádějí a s navrhovanou hmotností nelze než souhlasit, u některých cvičení by ale mohla být klidně i ještě nižší. Nabízená pestrost cvičení umožní zapojit většinu partií, které při házení sportovec používá. Vzhledem k tomu, že obyčejné „házení kamení, nebo šišek“ dnešní děti moc neprovozují, je takováto aktivita jedinečnou možností, jak se naučit házet.

Poznámky: karta č. 1 a č. 2
U těchto aktivit, kde atlet zapojuje hlavně horní polovinu těla, bych navrhoval nižší hmotnost náčiní. Největší důraz bych zde kladl na přesnou pozici trupu – neuklánět! Jako další možnost bych navrhoval i házení jednoruč – opět pozor na koordinaci a odpovídající hmotnost. Variantou může být i činnost ve dvojici . I chytání míče je dobrý trénink a více to „odsýpá“.

Poznámky: karta č. 3
Nejatletičtější ze všech karet: atlet při vykonávání zapojuje celé tělo, tedy i dolní končetiny. Právě propojení horní a dolní části těla bývá největším nedostatkem mladých vrhačů. (Spoléhání na silnou/rychlou ruku.) U tohoto cvičení bych jako možné viděl i užití těžších míčů, medicinbalů, ovšem také maximálně dvoukilových. Při odhodech vzad je pak třeba dbát na zvýšenost bezpečnost – pozor na pád vzad.

Poznámky: karta č. 4 a č. 5
Měly by fungovat jako zdroj cviků, navrhoval bych kromě obrázků ještě stručný popis aktivity. Při provádění jednotlivých odhodů je pak třeba klást důraz na technické provedení před upřednostněním délky hodu. Snaha o co nejdelší hod vede k chybám v pohybech. Možná kromě čelního postavení nebo spíš 'posazení', doplnit i odhody i z bočního 'posazení'.