Třetí díl výukových karet projektu IAAF Nestlé Kids´ Athletics se zaměří na vytrvalost

Osobně mám z vytrvalostních tréninků spíše obavu, neboť ze zkušenosti z mládí vím, že to bolí a pro děti je to nezáživné, ba naopak až odpupé. Vyjma ambiciózních rodičů, kteří to vidí jinak a děcka posílají na tratě nebo trénují distance, které mi kolikrát rozum nebere.

Když jsem si výukové karty s tématem vytrvalost v počítači otevřel, tak první věc, která mě napadla byla, že bych doporučovanou dobu zkrátil. Z 8 minut na 1-4 minuty a trénink bych opakoval. Volil bych i odpočinek mezi sériemi.

V naší partě máme šikovné běžce a počítáme s tím, že do budoucna bude zapotřebí jim dát trošku více vytrvalosti, ale vše s citem a hravou formou! Nyní u nás v klubu zkoušíme pro ročníky 2004-2003 běžecké tréninky, které se osvědčily a mají výsledek.

Přímo ke kartám: líbí se mi karta č. 4 – naučit se běhat ve skupině. My tomu říkáme 'Mašinka'. Na třísetmetrovém oválu určíme prvního běžce a cílem je, že nikdo nesmí předběhnout prvního a ani toho dalšího před sebou. Díky tomu běháme úseky např. 300-200-100m s mezichůzí a děti se při tom hodně baví. Nic neměříme! Pro mladší ročníky volíme distance 200-150-100m. Neběháme to stále, asi tak jednou týdně.

Zaujala mě i výuková karta s tématem dýchání. My naše děti učíme dýchat při běhu tak, že je 'nutíme' při rozklusání a menších výbězích povídat si. Ptají se mě proč? Odpovídám, aby se naučily správně dýchat. Berou to s humorem. Je to sice taková 'babská rada', jak správně naučit děcka dýchat, u nás se to ale osvědčilo. Při společném výběhu nebo klusu si povídáme a má to opravdu pozitivní výsledek. Děti překvapí, co během povídání vlastně uběhnou.