Představujeme klub: kbelský CoByDup

Jak dlouho funguje váš klub?

V roce 2009 vznikla ve Kbelích nezisková organizace CoByDup založená maminkami na mateřské dovolené. Chtěli jsme si společně hrát s dětmi, malovat, zpívat a jasně, že se také hýbat.

Měli jste od začátku pro vaši práci dobré zázemí?
Ano, nejprve na místní základní škole, poté v sokolovně, kde lze využít i venkovní hřiště.

S kolika dětmi pracujete?
Máme dvě skupiny. Osmnáctku tří až čtyřletých 'dupíků' a patnáctku pěti až šestiletých dětí.

Jaký mají podle vás nejmenší děti vztah ke sportu?
Určitě platí, že jací rodičové, takové děti. Všichni víme, že nemusí jít o vrcholový sport, stačí procházky s objevováním. Naší snahou je primárně probudit v dítěti lásku k pohybu.

Zaujmout děti, kterým se nabízí nepřeberné množství aktivit, je dnes ale těžké.
Nic nezkazíte pestrostí, nápaditostí a metodicky zvládnutými tréninky, osobním příkladem, laskavostí, vybudováním pohodové atmosféry ve skupině.

Od kolika let u nás dupíci cupitají?
Vlastně od plenek. Od čtyř měsíců do tří let v kurzech cvičení rodičů s dětmi. A právě z těchto kurzů, na přání rodičů, aby se i se vstupem do školky mohly děti dále pohybově rozvíjet, vznikla před dvěma lety atletická přípravka. A jak děti stárnou, musíme otvírat další skupiny. Od nového školního roku tak začíná fungovat školní atletický klub Šakal pro děti mladšího školního věku, ten vznikl též díky nadšení a zájmu rodičů.

Kolikrát týdně cvičíte a jaká je výše poplatku?
Jedenkrát týdně hodinu, platí se za pololetí dle počtu lekcí, odhadem 1600 korun.

Co všechno se u vás děti naučí?
Snažíme se o pestrou a zábavnou náplň, aby pozornost neklesala. Klademe též důraz na fair-play, umět se omluvit, když na někoho omylem dupnu. Každému navíc zatleskáme za jeho výkon.

Účastní se děti i nějakých soutěží?
Letos jsme poprvé vhupli do korespondenční soutěže projektu Atletika pro děti. Díky za krásné medaile! Už visí na čestných místech dětských pokojíčků.

Jaké pro vaše malé sportovce pořádáte akce?
Třeba závody odrážedel, koloběžek a kol, jejichž součástí je atletický plácek, kde si děti zasoutěží na několika stanovištích.

Kolik trenérů s dětmi u vás pracuje?
Dvě absolventky kurzu trenér atletických přípravek.

Co vnímáte jako největší ocenění své práce?
Když děti vesele vběhnou do tělocvičny a samy začnou cvičit, aniž bychom ještě začali. Když mi rodiče řeknou, že se 'dupík' doma ptá, kdy už bude atleťák.

Čím vás projekt Atletika pro děti zaujal?
Zaujal mě jako centrální mozek, zásobárna nápadů a inspirace pro trenéry a rodiče. Mnoho času trávím přípravou a vymýšlením her. Vnímám jako skvělý nápad podělit se o metodické rady a sportovní lahůdky.

Kde o vás najdeme případně další informace?
Na www.krc-cobydup.cz

Děkujeme
_____________________________________

Trenérku Alici Karbulkovou nám netradičně představí malá atletka- dcera Adélka:
Moje maminka Alice je naplněna sportem a chce se mu věnovat i nadále. Přeje si, aby tento sport přetrvával i v nás, dětech.